Obrázek landsknechtů landsknechti A.D. 1525

Povely a bitevní pořádek

Základní taktickou formací landsknechtů bylo tzv. gevierte Ordnung neboli "čtvercové uspořádání" či "čtverhranná formace". Tento čtverec se členil na řady (Glieder) a zástupy (Reyen).
Následující popis je pokusem o rekonstrukci umístění mužů v pěchotním čtverci vycházející ze znalosti velitelského sboru, z dobových vyobrazení a pozdějších modelů bitevního uspořádání. Mějme tedy pěchotní čtverec složený z jednoho praporce kopiníků, tj. čítající 400 mužů seřazených do 20 řad po 20 mužích. Mimo to je složen z 10 rot doppelsöldnerů (60 mužů) umístěných v prvních třech řadách a z 34 rot řadových kopiníků ve zbylých 17 řadách. Velitelé jednotlivých rot stojí za sebou v obou krajních zástupech. Celému čtverci velí hauptmann (1), ale přímé velení vykonává na jedné straně čtverce feldweibel (2) s jedním weibelem (3), na druhé straně leutnant (4) s druhým weibelem (5). Hauptmann je spolu se svým pobočníkem (6), dvěma trabanty (7), dvěma bubeníky a dvěma pištci (8) za čtvercem. Ovšem při pochodu na bitevní pole jde hauptmann se svým doprovodem v čele, leutnant a feldweibel po stranách a weibelové vzadu. Praporečník je se svým pobočníkem (9) uprostřed čtverce. K pochodu se hrálo na flétny s doprovodem bubnu, do útoku se bubnovalo, stejně jako na znamení ústupu.
Rovněž vojenské povely landsknechtů se nedochovaly. Povely pro píkovou formaci známe až ze 17.století, kdy však již pikenýři plnili ve vojsku úplně jinou úlohu než v 1.polovině 16.století a čelili i zcela odlišným podmínkám na bojišti. Jde v zásadě o to, že v 1.polovině 16.století bylo kopí hlavní útočnou zbraní pěchoty, kdežto v 17.století byly hlavní útočnou zbraní muškety a kopiníci sloužili k ochraně střelců. Navíc se zcela změnila taktika a výzbroj jízdy, u níž docházelo k masovému zavádění krátkých palných zbraní. Z toho pak vyplýval zcela odlišný způsob boje pěchotních formací v obou obdobích.
Přesto můžeme mnohé povely považovat za základní a používané během celé doby existence formací pikenýrů ve vojscích. Je však nutné mít stále na paměti, že v různých dobách mohl být tentýž povel vykonáván různě. Příkladem budiž povel "Proti jízdě, sklopit kopí!" V 17.století se prováděl tak, že pikenýr opřel konec kopí o zem, přišlápl je nohou a předklonil se (viz.obrázek). Důvodem byla jednak statičnost tehdejších defenzivních formací pikenýrů, jednak v té době byli jezdci běžně vyzbrojeni pistolemi. Předkloněný pikenýr představoval při střelbě ze sedla mnohem menší cíl než stojící a navíc kule dopadaly na jeho zbroj v ostrém úhlu. V 1.polovině 16.století však ještě jezdci do kopiníků nestříleli (poprvé se tak stalo r. 1547 u Mühlbergu) a byl zde požadavek na rychlý přechod formace z obrany do útoku. Proto landsknechti reagovali na povel "Proti jízdě, sklopit kopí!" tak, že semkli své řady a pozvedli hroty svých dlouhých kopí. Při tom stáli pořád vzpřímeně.