Obrázek landsknechtů landsknechti A.D. 1525

Války německých vojsk za Maxmiliána I. a Karla V.

1490 - válka o dědictví po Matyáši Korvínovi
1499 - švábská válka
1500-03 - dánsko-švédská válka
1504-05 - válka o landshutské dědictví
1508-30 - italské války
1514 - povstání Chudého Konráda
1522 - povstání rytířstva
1524-25 - selská válka
1526-32 - války s Turky
1534-41 - války o Tunisko
1547 - náboženská válka

Významné bitvy německých vojsk za Maxmiliána I. a Karla V.

1490 - Stuhlweissenberg (Uhry)
Při obléhání této uherské pevnosti přiměl císař Maxmilián I. své vojáky, aby mu složili slib věrnosti. Tím se ze žoldnéřů stali císařští landsknechti, pro něž zavedl nový způsob financování.
1492 - Villach (Korutany)
1499 - Hard (20.únor 1499, Bodensee)
Švábské oddíly byly při vyloďování z člunů napadeny Švýcary táhnoucími údolím Walgau a obráceny na útěk.
1499 - Bruderholz (22.březen 1499, Švýcarsko)
2.500 Švábů vedených Friedrichem Kappelerem bylo při návratu z výpravy k Dornachu poraženo 850 Švýcary.
1499 - Schwaderloh (11.duben 1499, Švábsko)
Švábské vojsko přepadlo předsunuté švýcarské pozice, kde ukořistilo dvě děla. Při pokusu Luzernských tato děla získat zpět se rozpoutala bitva, v níž Švýcaři uštědřili soupeři další drtivou porážku.
1499 - Frastanz (20.duben 1499, Švýcarsko)
Švýcaři mající nad Švábskými početní převahu opět zvítězili, ale přišli v boji o svého nejznámějšího velitele Heiniho Wolleba.
1499 - Calven (22.květen 1499, Švýcarsko)
Poblíž městečka Glurns porazili Švýcaři Šváby, kteří unikli s velkými ztrátami.
1499 - Dornach (22.červenec, Švábsko)
Švábské vojsko bylo Švýcary na hlavu poraženo, čímž skončila švábská válka.
1500 - Hemmingstedt (12.únor, Dánsko)
Černá garda dánského krále Johanna složená z německých, švýcarských a holandských žoldnéřů utrpěla katastrofální porážku od Švédů.
1502 - Älvsborg (14.červenec, jižní Norsko)
Němečtí žoldnéři ve službách dánského krále Johanna porazili u norského hradu Elfsborg přesilu Švédů.
1504 - Waldengefälle (8.srpen, Bavorsko)
Vojáci markraběte Friedricha von Brandenburg byli nedaleko Ebnathu překvapeni falcko-českým vojskem a zdecimováni.
1504 - Schönberg (12.září, Bavorsko)
Čeští pěší žoldnéři ve službách falckraběte Ruprechta von der Pfalz byli na zpáteční cestě do Čech opuštěni svým jezdectvem. Nedaleko Regensburgu byli dostiženi vojskem krále Maxmiliána a rozprášeni.
1511 - Imola (květen, Itálie)
Spojené vojsko Němců a Francouzů vedené Frundsbergem a Alessandrem Trivulziem porazilo benátsko-papežské síly.
1512 - Ravenna (11.duben, Itálie)
Němci podporují Francouze vedené Gastonem de Foix a společně porážejí vojsko Svaté ligy pod velením Raimunda Cardony.
1513 - Creazzo (Itálie)
Frundsberg porazil benátské vojsko pod velením d´Alviana.
1513 - Novara (3.-5.červen, Itálie)
Francouzi, v jejichž řadách bojovali tzv. černí landsknechti, byli poraženi Švýcary.
1515 - Marignano (13.-14.září, Itálie)
Francouzi (opět s černými landsknechty v žoldu) porazili Švýcary (s podporou Ulricha de Würtenberg) na straně Milána a císaře a vypudili je z Itálie.
1522 - La Bicocca (22.duben, Milánsko)
Při pokusu o znovudobytí Milána utrpěli Švýcaři podporující Francouze vedené Odetem de Lautrec těžkou porážku od německo-španělského vojska pod velením Prospera Colonny a Georga von Frundsberg. Francouzi byli donuceni vyklidit Lombardii a císařští se zmocnili dosud francouzského Janova.
1525 - Pavia (23.-24.únor, Itálie)
Francouzi spolu se Švýcary oblehli město Pavia, byli poraženi německo-španělským vojskem. Na 6000 Švýcarů a Francouzů padlo (mezi nimi i tzv. černí landsknechti ve fr. žoldu), král František I. padl do zajetí. Byl donucen podepsat v Madridu mírovou smlouvu, kterou se vzdával všech svých nároků v Burgundsku, Flanderech, Artois, Tournii a v Itálii.
1525 - Leipheim (4.duben, Švábsko)
První velká bitva německé selské války. Vojsko Švábské ligy pod velením Georga von Wartburg v ní rozprášilo povstalce ze Švábska. Nejméně 500 jich bylo na útěku pobito, dalších 400 se utopilo při pokusu uniknout přes Dunaj.
1525 - Wurzach (14.duben, Allgäu)
7.000 dolnoalgäuských sedláků bylo obráceno na ústup dělostřelbou a na útěku pobito ligistickou jízdou.
1525 - Weingarten (15.-16.duben, Švábsko)
12.000 sedláků svedlo dvoudenní nerozhodné střetnutí s vojskem Švábské ligy. Poté co povstalcům nevyšel pokus o noční útok, uzavřely obě strany tzv. Weingartenský mír.
1525 - Böblingen (12.květen, Württembersko)
Spojené selské svazy z Württemberska byly vojskem Švábské ligy nejprve vytlačeny z města Herrenberg a o dva dny později rozprášeny v bitvě mezi městy Böblingen a Sindelfingen. V boji a zejména při následném pronásledování padlo asi 6.000 sedláků.
1525 - Frankenhausen (14.-15.květen, Durynsko)
Selské houfy z Durynska a východního Hessenska vedené Thomasem Müntzerem a Heinrichem Pfeifferem byly zničeny spojenými silami Phillipa von Hessen a Albrechta von Mansfeld. 5.000 sedláků padlo, 300 zajato. Následovalo obléhání města ukončené 25.května. Müntzer a Pfeiffer zajati a popraveni.
1525 - Zabern (16.-18.květen, Alsasko)
Tři povstalecké svazy z dolního Alsaska byly rozprášeny vévodou Antonem de Lorraine. První svaz byl zničen 16.května v dílčí bitvě u Lupsteinu. 17.května bylo úskokem získáno město Zabern a stovky sedláků povražděny. Třetí svaz se dobrovolně rozešel 18.května po svém příchodu k již obsazenému městu.
1525 - Scherweiler (20.květen, Alsasko)
Vévoda Antone de Lorraine poráží na hlavu hornoalsaský svaz, který mu přehradil cestu. V boji padlo 4.000 sedláků a 500 žoldnéřů. Poté bylo celé Alsasko podmaněno.
1525 - Königshofen (2.červen, Franky)
Selské houfy z Frank vedené Wendelem Hipflerem a Georgem Metzlerem byly rozdrceny vojskem Švábské ligy pod velením Georga von Wartburg. 6.000 sedláků padlo, 500 bylo zajato.
1525 - Schladming (2.červenec, západní Rakousko)
Vojsko rakouských sedláků a horníků vedené Michaelem Gruberem přepadává za rozbřesku tábor štýrského vojska pod velením Sigmunda von Dietrichstein a obrací jej na útěk. Největší vítězství povstalců v selské válce.
1527 - vyplenění Říma (9.květen, Itálie)
V roce 1526 změnil papež Klement VII. z rodu Medici (1523-1534) politickou orientaci a přidal se ke Cognacké lize, tedy k alianci Francie, Florencie, Benátek a Milána proti císaři Karlu V. Následujícího roku tedy vzplála válka, v níž císařští landsknechti prošli Itálií až k Římu. Zde nevyplacení a bez velitelů město dobyli a vyplenili (tzv. Sacco di Roma). Mediciové byli podruhé vyhnáni z Florencie.
1530 - Florencie
V důsledku boloňského kongresu zůstala Florencie politicky osamocena a vojskům Karla V. nečinilo obtíže ji dobýt. Republika zanikla a do čela města byli opět dosazeni Medicejští. Tím byla definitivně stvrzena říšská nadvláda v zemi a skončilo téměř 40 let válek o Itálii.
1532 - Vídeň (podzim 1529, východní Rakousko)
Po vítězném tažení v roce 1526 následoval nový vpád Turků, kteří vpadli na rakouská území a v říjnu oblehli Vídeň s cílem zde přezimovat. Město odolávalo až do příchodu vojsk z Čech, z Německa a ze Španělska. S blížící se zimou turecké vojsko ustoupilo zpět do Uher.
1534 - Alžír (Severní Afrika)
Základna Chairedina Barbarossy byla napadena velkou námořně-pozemní operací a dobyta. Karel V. do boje údajně vyslal 364 lodí a na 30.000 vojáků. Chairedin prohrál, ale unikl.
1540 - Ort Esens (Frísko)
Brémské vojsko pod vedením Korda Penninga zaútočilo na základnu pirátů, jež vedl jakýsi Balthasar. S pomocí 24 děl město dobyli a tím učinili obchod v Frísku opět bezpečným.
1541 - Alžír (Severní Afrika)
Vojsko Karla V. bylo poraženo Araby podporovanými Francií u Tunisu a muselo jej vyklidit.
1544 - Cerisoles (11.duben, Francie)
Tuto bitvu rozhodl brilantně vedený jízdní útok říšské jízdy na křídlo doposud účinně se bránící francouzské pěchoty. Francouzská porážka otevřela císařským silám bránu pro invazi do Francie, která však byla nakonec neúspěšná a museli vyklidit Piemont.
1547 - Mühlberg (24.duben)
Porážka německého protestantského spolku. V bitvě byly poprvé jízdou masově použity pistole v boji proti pěchotě.