Obrázek landsknechtů landsknechti A.D. 1525

Zbraně pěchoty

Palné zbraně

Arkebuzy a muškety

Hlavní palnou zbraní byly v 1.polovině 16.století arkebuzy, jimž však dosud konkurovaly kuše. Typická zbraň té doby vážila okolo 5 kg a vystřelovala kuli 10-25 g těžkou. Byly odpalovány doutnákem drženým v ruce nebo některým typem doutnákového zámku. Ten se vyskytoval ve třech provedeních - s esovitou pákou, s pákovou spouští a s knoflíkovou spouští. Před rokem 1520 se objevují první arkebuzy s kolečkovým zámkem. Nebyly však zřejmě určeny k vojenskému použití. V roce 1520 se objevují také muškety. Oproti masově produkovaným arkebuzám byly muškety vyráběny mnohem pečlivěji, měly delší a kvalitnější hlavně a co především - byly určeny k mířené střelbě. Mušketa vážila okolo 8 kg, kule vážila 20-50 g. Účinný dostřel byl do 350 m. Do výzbroje je zavedli jako první Španělé, kteří pro ně již od počátku používali jako podpěru vidlici, někdy vybíhající jedním rohem do dlouhého hrotu či čepele. Od Španělů přejímali ve 2.čtvrtině 16.století zkušenosti a výzbroj zejména Němci a také Italové. Od roku 1530 byly také v hojnější míře vyráběny drážkované hlavně. První hlavně s přímými drážkami se objevily již ve 2.polovině 15.století v Německu. Spirálové drážky vynalezl koncem století norimberský puškař August Cotter. Rakušan Gaspard Kollner je předvedl roku 1498 v Lipsku. Drážkované hlavně však byly příliš drahé pro vojenské účely a i jejich nabíjení bylo zdlouhavější. Osazovaly se jimi takřka výhradně přesné lovecké zbraně. Vojenské zbraně jimi vybavované se začaly v hojnější míře objevovat až někdy od roku 1630. Dochované zbraně z 1.poloviny 16.století mají osm, deset i více drážek rovnoběžně s osou hlavně. Střílelo se buď odlévanými olověnými kulemi, nebo válečky nasekanými z olověné tyče. Kule měly jednoznačně lepší vlastnosti, ale válečky byly výrobně jednodušší. Někdy se používaly i střely z jiných kovů. Při obléhání Sulzbachu v roce 1504 zjistili obránci, že měkké olověné kule neprostřelí pavézy českých bojovníků. Zrekvírovali proto všechno cínové nádobí ve městě a odlili z něj 6000 tvrdých cínových kulí, které již pavézy a tarasy obléhatelů bez obtíží probily. Na druhou stranu se tyto kule obtížněji nabíjely a značně opotřebovávaly hlavně. Proto se jich v běžné praxi užívalo jen výjimečně.

Pistole

První pistole s doutnákovým zámkem se objevily někdy okolo roku 1460. S pistolemi s kolečkovým zámkem se poprvé setkáváme v roce 1517 v Německu a v roce 1521 v Itálii. K jejich zavádění do výzbroje vojsk docházelo v průběhu 30. a 40. let 16.století. Poprvé se o jejich masovém použití jezdectvem dozvídáme v souvislosti s bitvou u Mühlhausenu roku 1547. Německá jízda je zavedla do obecné výzbroje jako první a vypracovala se díky jejich dovednému používání na nejžádanější žoldnéře druhé poloviny 16.století. Do pistolí byly již v této době kromě klasických kulí nabíjeny také kovové kolíky pro boj s opancéřovanou jízdou, které lépe prorážely zbroj. Jejich balistické vlastnosti se kulím nevyrovnaly, ale střílelo se jimi z bezprostřední blízkosti, někdy dokonce tak, že se ústí hlavně doslova přikládalo na zbroj soupeře. Vojenské pistole jsou těžké masivní zbraně dlouhé okolo půl metru.